Kouzla rodu Thornů - Margaret Rogerson

 

 

Ve veleknihovně místo obyčejných knih naleznete spoutané grimoáry. Vrtící se grimoáry na poličkách vídá Elisabeth už odmala.  Některý jen lenivě leží, další hlasitě skučí a jiní zase pochrupávají. Mladá učnice Elisabeth se touží stát Strážkyní a hlídat, aby nebezpečné grimoáry nikoho neohrozily. Po jedné z řady událostí, jež zaviní jeden neposedný mocný grimoár, je nařknuta ze zločinu a pak už to s ní jde jen z kopce. Elisabeth je nucena odjet s čarodějem Nathanielem a jeho sluhou. Už to že musí cestovat s čarodějem, kteří přeci představují nevýslovné zlo, je dost špatné, tak i čarodějův sluha se jí nezdá. Když se zadívá na jeho překrásnou tvář a žluté oči. Jaké že to má oči? Proč si nemůže vzpomenout...

 

Na Kouzla rodu Thornů jsem se neuvěřitelně těšila, i z části díky mnoha kladným hodnocením. Teď půjdu trochu proti proudu a odkloním se od velmi pozitivních recenzí. Kdyby to byla má první young adult fantasy kniha byla bych z ní nadšená a určitě by se stala jednou z mých nejoblíbenějších fantasy. Jak má člověk načteno už větší množství YA fantasy nevyhne se (i nechtěnému) srovnávání. Po přečtení opravdu výborně propracované knihy se nevyhnete následnému o to většímu kontrastu s následující čtenou knihou. Zase je třeba zmínit, že každá dobrá kniha má své kouzlo, klady, pozitiva i nedostatky, každý autor má svůj styl psaní, a právě i to dělá z každé knihy originál. U Kouzla rodu Thornů postavy ani zápletka nebyly špatné, ale nápad s grimoáry mohla autorka daleko lépe zpracovat. Celkové mě kniha přišla průměrná.

Největším pozitivem pro mě byla postava Silase. Silas, ne tak docela obyčejný sluha, který si získal mé srdce, knize stoprocentně přilepšil. U knihy jsem zůstala jen kvůli němu. Nathanielův vztah se Silasem byl nakonec daleko zajímavější než jeho city k hlavní hrdince.

spoiler!!!

Vztah Nathaniela a Elisabeth mi přišel hodně nucený. Od začátku směřovaný tak, aby na konci skončili spolu, a jelikož to není série, tak si museli pohnout. Nechala bych to více plynout a nedávat je tak razantně dohromady. Mohlo by to být první YA fantasy, kde nebude romantická linka nebo ještě lepší, hlavní hrdinové by skončili nakonec úplně s někým jiným než s kým se od nich už od začátku očekává. To by byl rozhodně překvapivý obrat.

 

Kouzla rodu Thornů rozhodně není špatná kniha. Pro mě to bylo YA fantasy s nevyužitým potenciálem, přitom s tak zajímavou myšlenkou nebezpečných grimoárů. Celé mi to připomínalo kombinaci Bartimaeovy trilogie a mangy Kuroshitsuji obohacené přidáním grimoárů. Musím ale říct, že postava Silase byla perfektní.

 

Originální název: Sorcery of Thorns

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání v ČR: 2021

Překlad: Pavla Kubešová

Vazba: pevná

Počet stran: 448