DOPORUČUJI: Bez šance - Neal Shusterman

Po přečtení anotace mě napadlo, že jsem sáhla po špatné knize. A přesto se nakonec stala jednou z mých nejoblíbenějších. Bez šance je kniha k zamyšlení, která vám nedá spát a zároveň předvede příběh, ze kterého budete mít husí kůži. Bez šance představí svět, který byste zažít nechtěli. 

 

V této dystopii existuje možnost rozpojení, a to především pro vzpurné, nepřizpůsobivé či agresivní děti, nebo s jinými adjektivy, s kterými si rodiče či zákonní zástupci ospravedlňují jejich rozpojení. Děti jsou následně odvezeny do sběrných táborů, kde jejich těla rozeberou a orgány uchovají pro jiné, co je potřebují - takže podle tohoto zvráceného systému přeci "děti žijí dál..." 

Ač děj zní docela prostě, jak si možná po přečtení anotace říkáte, skrývá se za tím příběh těch nejsilnějších emocí. Vztek, nenávist, zoufalství, strach, zrada, láska, odpuštění, pochopení, pocit křivdy a mnoho dalších emocí a pocitů, se kterými bojují či se vyrovnávají hlavní i vedlejší postavy, ale i čtenáři sami.

 

Risa, Lev a Connor jsou každý z jiného prostředí, z jiných poměrů, z jiných sociálních vrstev, a přesto skončí všichni stejně - jako rozpojenci.  

 

Nemají jinou možnost než utéct. Při útěku přemýšlí, zvažují různé možnosti, zvlášť Risa. Nespoléhají se na štěstí, které jim autor stejně nedopřává. Příběh se opírá především o schopnosti hlavních hrdinů, což dodává knize spád. Bez šance je jedna z knih, která se vám zaryje hluboko do mysli, že dostat ji z hlavy nebude lehké, ne-li rovnou nemožné, tak na to myslete než ji vezmete do ruky, protože vás čeká nezapomenutelný příběh.

 

Tři hlavní postavy okolo kterých se děj točí jsou pouze zlomkem z hromady dalších postav, se kterými se v knize setkáme. Každý se svým vlastním cílem, vše není jen černobílé, život je přeci jen daleko složitější. Zvlášť chci zmínit jednu vedlejší postavu - Rolanda. Tady přesně Neal Shusterman ukazuje, jak skvěle umí pracovat s postavami. 

 

I když Rolandovi není násilí cizí, a ví jak svou sílu dobře využít, tak z něj neudělá typickou zápornou postavu s hromadou svalů, ale nulovou inteligencí. Neudělá z něj ani génia, druhý Superman to nebude, ale přesto je Roland obzvlášť mazaný, ví jak postupovat a jak nakonec dosáhnout svého. Autor mu nadělil svaly, ale stejně tak dobře funguje Rolandovi i mozek. 

 

Emoce se v knize střídají, jak na kolotoči a čtenářovo srdce dokáží pěkně potrápit. Knihy, co dokáží ve čtenáři vyvolat takové dojmy, nejistoty, ale i takovou radost z případného úspěchu hlavních postav jsou raritou a já je neuvěřitelně oceňuji. Bez šance vás donutí přemýšlet nad jednáním každé z Shustermanových postav.

 

Smýšlení jednotlivých postav, ať  hlavních či vedlejších, je vykonstruováno tak skvěle, že vás příběh okamžitě pohltí. Každá postava má za sebou vlastní životní příběh, někteří šťastnější, někteří složitější, a postupně je čtenářům odhlalují. Tyto vnitřní duševní pochody, jimiž si postavy prochází, autor skvěle zakomponoval do děje. Čtenáře ihned nezahltí životopisem každé z postav. Po každém dalším odhalení jsem si myslela, že mě už Neal Shusterman nemůže nijak překvapit, že už vymyslel vše, ale pokaždé přišel s něčím novým a zajímavějším. 

 

Nepředvídatelnost děje hraje hlavní roli v této knize. Garantuji všem čtenářům, že nedokážete říct, jak se zápletka vyvine, jak skončí, ani zda se podaří postavám uspět ve svých cílech. S každou novou kapitolou přibude nový zvrat. Neuvěřitelně rychlý děj napomáhá k tomu, že knihu odložíte jen v nejvyšší nouzi. Já jsem zůstala přilepená ke knize, dokud mi nezdřevěněly nohy. Při čtení se čtenář nejednou zapotí. Celá kniha je jako běh maratonu, kdy ani jedna stránka vám nedá šanci poklidně vydechnout.

 

Po přečtení Smrtky a Sucha, tak Bez šance je bezpochyby můj favorit. Bez šance nabízí dost depresivní zápletku, znepokojivý námět a vůbec nápad nejen s rozpojováním, ale i s celým fungováním společnosti nebo samotným "čápnutím" dodává knize pochmurnou atmosféru a představuje zcela nové děsivé prostředí. Příběh vás donutí na chvíli se nad knihou zastavit a zamyslet se nad celým tímto "systémem" a světem, který nám autor předestřel. Neal Shusterman dokázal napsat dílo, jež v životě z mysli nevymažu. Jen občas přemítám nad tím, zda je to dobře, či špatně. V tomto případě se přesto přikláním k první možnosti.

 

Autor ukazuje temnou stranu této unikátní dystopie. Odkrývá hrůzy, které se skrývají za usmívající se společností, ale co hůř, ukazuje hrůzy, které nejsou skryty, ale společnost je akceptuje a zákon, který prosazuje a většina společnosti jej dobrovolně podporuje. Tato skutečnost mi na knize přišla nejděsivější. A Rozpojení - neškodné slovo, které však v sobě schovává daleko větší krutost než se zdá. Rozpojení, na které rodiče či opatrovníci posílají své "problémové" děti prezentuje společnost jako jediné správné východisko.

 

I když tato kniha nespadá pod žánr hororu, horor to jistým způsobem je. Tuto knihu bych nedoporučovala všem. Bez šance opravdu není pro slabší povahy, i s ohledem na téma, okolo kterého se děj točí, a některé pasáže jsou svým vlastním způsobem drastické. 

 

Kdybych vás chtěla navnadit řeknu, že to bylo příjemné čtení, pravdou je, že to byla nervydrásající jízda, která skočila až poslední stranou. Pokud toužíte po knize s originálním nápadem, hlubším pojetím. Po knize, co vás zasáhne až do morku kostí, vryje se vám do paměti, tak pokud máte odvahu a chuť, sáhněte po Bez šance.

 

Originální název: Unwind

 Nakladatelství: Yoli (ČR)

Rok vydání v ČR: 2020

Překlad: Petr Kotrle

Vazba: měkká/brožovaná

 Počet stran: 304