Jméno větru - Patrick Rothfuss

Kvothe vám bude vyprávět svůj příběh. Tak se pohodlně posaďte vedle Kronikáře a Basta a poslouchejte...

 

„Unášel jsem spícím mohylovým králům ukradené princezny. Spálil jsem město Trebon. Strávil jsem noc s Felurian a odešel živý a při smyslech. Byl jsem vyloučen z Univerzity ve věku mladším, než na ni lidé obvykle vstupují. Mluvil jsem s bohy, miloval ženy a skládal písně, při kterých minstrelové vzlykali.
Možná jste o mně slyšeli.“

 - Jméno větru, Patrick Rothfuss

 

 

Kvothe. Královrah. Reshi. Bezkrevný. Kote. Dlouhoprsťák. Šestistrunka.

Tento mladý mág má spoustu jmen, osvojil si mnoho dovedností a získal dost zkušeností. 

Příběh tohoto mladíka s rusými vlasy vám bude vyprávět on sám.

 

„Ty nejlepší ze všech lží o mně jsou právě ty, které vyprávím sám.“

- Jméno větru, Patrick Rothfuss

 

 

Jen Kvothe vám dokáže vylíčit svou cestu tam, kde vůbec začala. Já se pokusím jen přiblížit to, o čem bude náš zrzavý vypravěč rozmlouvat.

Když chcete vědět, kde Kvothův příběh začal, musíte na začátek do jeho dětství, jeho šťastných let, které prožíval se svými rodiči u kočovných herců. Události naberou nečekaný směr a on skončí sám ve velkém městě.  Poví vám o letech na Univerzitě, i jak nerozlučný se svou loutnou  strádá na ulicích.

 

 

„Je to jako když každý vypráví příběh o sobě ve vlastní hlavě. Pořád. Celou dobu. Ten příběh tě dělá tím, čím jsi.“                                        - Jméno větru, Patrick Rothfuss

                      

 

Čandríni, při jejichž jméně se ošijete. Čandíni nejsou jen pověst, kterou se straší malé děti - pohádka, báje - která mezi lidmi koluje. Na Čandríny je třeba dávat si pozor, a to si Kvothe uvědomuje, více než kdo jiný. Čandríni ho připravili o to nejdražší a na to nikdy nezapomene. Pamatujte, vydat se po stopách Čandrínů není dobrý nápad...

 

 

„V krbu modré plameny,
Čeho je to znamení?
Jen nekřič! Uteč pryč!

Černé oči havraní
Kam tě strach zahání?
Daleko a nebo blíž?
Uvidíš, uvidíš!

Vidíš muže bez tváře?
V koutech se ti ukáže.
Co chtějí? Po čem jdou?
Čandríni už blízko jsou.“

 - Jméno větru, Patrick Rothfuss

 

 

Velká skupina lidí Jméno větru zbožňuje a pokládá za nejlepší fantasy, další část čtenářů zase nechápe, co na ní ostatní vidí. A já? Já nerozhodně stojím mezi těmito dvěma skupinami a nepřikláním se ani na jednu stranu, přesto dokážu pochopit, co na knize ostatní zbožňují i důvody, proč se některým čtenářům kniha nelíbí. 

 

Jméno větru bych zařadila do kvalitní fantasy literatury. Patrick Rothfuss je mistrem psaní, od kterého by se mohli mnozí spisovatelé učit. Autor si dal záležet na postavách, vypracoval je do nejmenších detailů. Své postavy rozhodně neudělal černobílé, všechny mají nějaké klady i zápory a dává čtenářům možnost, ať si je sami zařadí. Kronika Královraha vám na rozdíl od jiných fantasy či knih jiných žánrů nenabídne ihned padoucha, kterého je potřeba zneškodnit, získat princeznu a půl království. Tím se kniha tak moc liší, to knize propůjčuje jistou výjimečnost. Proti komu tedy Kvothe bojuje? Jaký je jeho cíl a účel?

 

 

„Hudba zasahuje přímo srdce, bez ohledu na to, jak hloupá nebo zatvrzelá je mysl toho, kdo jí naslouchá.“

 - Jméno větru, Patrick Rothfuss

  

Někomu to může přijít zbytečně složité a zamotané. Na povrch vyjde mnoho otázek, co zůstanou nezodpovězeny a nikdo neví, zda nám nakonec Rothfuss poskytne odpovědi. Na druhou stranu jsou to zase věci, které některým čtenářům vadí. Autor vás nechá, ať si sami poskládáte střípky skládačky. Nechává postor čtenářově fantazii a i jeho mnohdy bláznivým teoriím. Možná vidíte, co ostatní ne, možná vám už to smysl dávno dává. Možná ani Patrick Rothfuss si není úplně jistý a předá čtenářům plnou moc nad Kvotheho příběhem, i to jak celou knižní sérii zakončí. Pokud se vůbec někdy dočkáme pokračování v podobě závěrečného dílu, na který se fanoušci této série načekali víc než dost, od vydání druhého dílu - Strach moudrého muže - uběhlo deset let a třetího dílu se čtenáři zatím nedočkali. Nezbývá než jen netrpělivě čekat dál a doufat, že Patrick Rothfuss nás znovu jednou vezme za Kvothem a dá mu šanci dovyprávět svůj příběh.

 

 

 „Když jsme děti, málokdy myslíme na budoucnost. Tato nevinnost nám dovoluje bavit se, jak to dospělí zřídkakdy dokážou. Den, kdy si začneme dělat starosti s budoucností, je tím dnem, kdy necháváme dětství za sebou.“

 - Jméno větru, Patrick Rothfuss

 

 

Jméno větru přitom vůbec není o bezcílném brouzdání v dalším fantasy světě. Série Kronika Královraha určitě potěší náročné čtenáře, kteří hledají kvalitní propracovanou fantasy se skvěle vykreslenými postavami a nejasnou zápletkou.

 

  

‚Podíval se dolů na mě. "Blahopřeju," pravil. "Nikdy v životě jsem neviděl nic tak hloupého." V jeho výrazu se mísila úcta s nedůvěřivým úžasem. "Nikdy."‘

 - Jméno větru, Patrick Rothfuss

 

 

Série: Kronika Královraha

Originální název: The Name of the Wind / The Kingkiller Chronicle

Nakladatelství: Argo, Triton

Rok vydání v ČR: 2017

Překlad: Jana Rečková

Vazba: pevná

Počet stran: 646