Po smrti císaře se pět zvolených zástupců rodů utká o prázdný trůn. Tradice vždy povolávala nejstarší potomky, avšak tentokrát je vše jinak a o trůn se budou ucházet rodinní odpadlíci. Nečekaná změna všechny překvapí, ale nikdo z nich nemá na výběr. Naši vyvolení soutěžící se musí pustit do řady nebezpečných výzev, které jsou pro ně nachystány.
Císař je mrtev.
Pět rodů, ale jen jeden trůn.
V sázce je mnoho.
Zloděj, lhářka, voják, služebná a vražedkyně
Kdo bude vítěz?
Děj se točí okolo pěti mladých rivalů, kdy každá
z postav s sebou nese sáhodlouhou historii a myslím, že právě to bylo knize trochu na škodu. Pomalu rozvíjet a dozvídat se minulost hlavních
postav k vytváření děje i zápletky jistě patří, ale tady autorka
trochu nešťastně čtenáře naráz zahrnuje přiliš mnoha informacemi a až moc bloudí do minulosti postav a jejich činů.
Na druhou stranu jsem ráda, že každá z pěti hlavních postav dostane svůj prostor v ději, a zároveň tak možnost podělit se s čtenáři o svůj vlastní příběh. Každá kapitola je vždy vyprávěna z pohledu jedné z pěti hlavních postav. Kapitoly jsou na mě až příliš krátké, takže samotný děj hrozně rychle přeskakuje a stěžovalo mi to se do knihy začíst. Někdy autorce stačila pouze stránka a půl a už přeskočila k vyprávění z pohledu jiné postavy.
Postavy byly dobře vymyšlené, kdyby nebyly tak moc zaškatulkovatelné. Máme tu drzého ukecaného levobočka a zloděje k tomu, samozřejmě tichou dívku, která skrývá velké tajemství, nevýraznou služku, bývalého bojovníka utápějící ho se v sebelítosti a konečnou pětici zakončuje cílevědomá sebestředná bojovnice, či spíše vražedkyně. Kdyby autorka vykreslila postavy tak, že čtenář už od začátku nebude vědět, co od nich čekat a ukázala, jak si postavy budou počínat a chovat v jednotlivých zkouškách a bojích, a tak ukázat jejich odlišné charaktery či samotný vývoj postav, hned by mě kniha bavila víc.
Postavy si můžeme jednoduše shrnout:
Lucien - mladík, který se celou dobu jen lituje, naříká a stále se vrácí do minulosti ke svým vlastním démonům.
Aljex - postava, která mě hned napoprvé zaujala. Aljex jako nenapravitelný zloděj, který se nebojí využít trochu té podlosti, do příběhu rozhodně pasoval.
Vespir - dívka, co má co skrývat, pro mě velmi nevýrazná, ničím zajímavá postava.
Emilia - tichá dívka, chytrá lhářka, co dostane svou šanci.
Hyperia - typická badass postava alias ledová královna, která nad všemi ohrnuje nos (pro mě byla docela nadějnou postavou).
Nebo zde máte shrunutí přímo od jedné z hlavních postav Rodu draků - konkrétně Hyperie - která dovedla více než výstižně popsat zbytek hlavních postav.
‚„Levoboček,“ řekla Hyperia. Očima přelétla k Vespir. „Služebná, která si vyskakuje nad svoje postavení.“ Nelibostí semkla ústa. Její pohled spočinul na Emilii. „A myš.“
...„A hrdina Vartlského fjordu, který je jen ufňukaným zbabělcem.“‘
- Rod draků, Jessica Cluess
Při čtení jsem si vzpomněla na Jak vycvičit draka,
kdy i v Rodu draků jsou draci dost různí, liší se od sebe - jak vzhledově, tak povahově.
Draci se mi líbily, byla bych radši, kdyby dostaly více prostoru a byli
lépe zakomponováni do příběhu.
V Rodu draků autorka nabídla na první pohled zajímavé postavy, ale ani jedna z nich mě v průběhu čtení nezaujala. Po pár stránkách zjistíte, že už víte, co od nich očekávat a žádný velký zvrat se konat nebude. Zápletka knihy i celkový nápad a příběh s rody a draky byl zajímavý a určitě nalákal spoustu čtenářů. Mrzelo mě, že autorka mohla lépe pojmout nejen postavy, ale také lépe představit jednotlivé rody, jejich barvy, území, historii, ale hlavně samotný fantasy svět a prostředí, ve kterém se děj odehrává. Přeci jen s tak zajímavým nápadem točícím se okolo draků, rodů a zkoušek jsem čekala lepší uvedení do tohoto nového fantasy světa.
Originální nazev: House of Dragons
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání v ČR: 2022
Překlad: Martina Mutlová
Vazba: měkká/brožovaná
Počet stran: 400
Komentáře
Okomentovat